Po několika letech pronásledování v Rusku dorazili Aleksej Moskalev a jeho dcera Maša do Paříže na humanitární víza, která jim udělila Francie. Pro rodinu, jejíž jméno se stalo symbolem represí vůči odpůrcům války proti Ukrajině, znamená tento odchod mnohem víc než obyčejné stěhování: poprvé po dlouhé době dostali možnost žít bez neustálého strachu z policie, nových obvinění a tlaku úřadů.
Příběh Moskalevových vzbudil pozornost už v roce 2022, kdy Maša, tehdy žákyně šesté třídy, nakreslila ve škole protiválečný obrázek s nápisy „Ne válce“ a „Sláva Ukrajině“. Po udání ze školy se ruské úřady nezastavily jen u nátlaku na dítě. Proti jejímu otci Aleksejovi bylo zahájeno trestní řízení za „diskreditaci armády“ a později byl odsouzen ke dvěma letům v trestanecké kolonii. Maša byla mezitím od otce oddělena, nejprve umístěna do zařízení pro děti a poté svěřena do péče matce, se kterou dříve nežila.
Po propuštění z vězení se Aleksejovi podařilo znovu se setkat s dcerou a společně se přestěhovali do Arménie. Ani tím ale jejich pronásledování neskončilo. Podle jeho slov se ruské úřady snažily zjistit, kde žijí, zajímalo je Mašino telefonní číslo i nová adresa a dalším rizikem byl její telegramový kanál s protiválečnými příspěvky. Existovala reálná obava, že i proti ní by mohlo být zahájeno trestní stíhání za „diskreditaci armády“.
Moskalev se nejprve pokusil získat humanitární vízum do Německa, ale bez úspěchu. Jak řekl v rozhovoru pro DW, po měsících čekání se rodina na začátku roku 2026 rozhodla obrátit na Francii. Odpověď přišla rychle: na konci ledna podali žádost, 25. února byli pozváni na francouzské velvyslanectví v Arménii, 10. března dostali víza a už 11. března odletěli do Paříže.
V rozhovoru po příjezdu Aleksej řekl, že až do poslední chvíle nevěřil, že se jim podaří opustit třetí zemi, v níž více než rok čekali na rozhodnutí. Nejvíc ho znepokojovala možnost, že by se represe mohla přenést i na Mašu. Francie se pro ně tak stala nejen útočištěm, ale možná i poslední šancí začít znovu.
Teď je čekají nové výzvy: přizpůsobení se nové zemi, návrat ke vzdělání, studium jazyka a snaha vrátit se k normálnímu životu. Maša, která se více než rok vzdělávala hlavně samostatně a na dálku, říká, že jí chybí škola, spolužáci i obyčejný každodenní život. V Paříži by se to konečně mohlo znovu stát skutečností.
