V posledních týdnech se Bělorusové, kteří kvůli politickému pronásledování uprchli do zemí Evropské unie, potýkají s novou, psychologicky zvrácenou kampaní režimu Alexandra Lukašenka. Běloruské tajné služby (KGB) začaly systematicky oslovovat aktivisty prostřednictvím sociálních sítí, přičemž používají taktiku „cukru a biče“ – nabízejí jim bezpečný návrat domů výměnou za zradu spolubojovníků.
Posledním cílem těchto tlaků byla Anastasia Vasilčuk, aktivistka uznávané lidskoprávní organizace Viasna. Prostřednictvím aplikace Instagram obdržela zprávu z neznámého profilu, která jí nabízela „vzájemně výhodnou spolupráci“. Zpráva byla přímá: pokud by Anastasia souhlasila s prací pro režim, úřady by jí umožnily návrat do Běloruska bez obav z vězení. Za těmito nabídkami se však skrývá temné varování. Agenti ve svých zprávách uvádějí jako „úspěšný příklad“ takové dohody případ Anželiky Melnikavové.
Anželika Melnikavová, bývalá tisková mluvčí opoziční Koordinační rady, zmizela za záhadných okolností v březnu 2025. Od té doby neexistují žádné ověřené informace o jejím pobytu ani zdravotním stavu. Skutečnost, že tajné služby dnes její jméno používají jako nástroj náboru, vyvolává mezi exulanty oprávněné obavy. Pro pozorovatele v jižní Evropě, kteří mohou být méně obeznámeni s metodami poslední evropské diktatury, jde o jasný příklad státního terorismu. Režim nepoužívá pouze fyzickou sílu uvnitř svých hranic, ale snaží se prostřednictvím zneužití technologií a psychologického zastrašování dosáhnout i na lidi, kteří si v zahraničí našli bezpečné útočiště.
Cílem těchto zpráv není jen získávání informátorů, ale především šíření paranoie. Režim chce dosáhnout toho, aby se aktivisté v zahraničí začali ptát, kdo z nich mohl podlehnout tlaku a začít spolupracovat s tajnou policií. Tím, že zmiňují „případ Melnikavová“, jasně naznačují, že mohou dosáhnout na kohokoli a že jediná cesta domů vede přes ně. Organizace Viasna, jejíž zakladatel Aleś Bjaljacki si v Bělorusku odpykává desetiletý trest, vyzývá všechny exulanty k maximální opatrnosti. Takové zprávy jsou nebezpečným pokusem o manipulaci, který pro ty, kdo mu podlehnou, obvykle končí vynuceným přiznáním ve státní televizi nebo dlouholetým vězením po návratu.
Bělorusko tak znovu dokazuje, že hranice mezi válkou na bojištích a válkou proti vlastním občanům se v digitálním věku stále více stírá. Pro ty, kteří si v Evropské unii vybudovali nový život, už instagramová schránka není jen místem pro přátelské rozhovory, ale stává se prvním bojištěm v boji za jejich svobodu a integritu. Tento krok tajných služeb potvrzuje, že represivní aparát se nezastavuje na státních hranicích, ale pomocí digitálních nástrojů proniká do soukromí jednotlivců po celém světě.
