Běloruské úřady zrušily pas nositele Nobelovy ceny a bývalého politického vězně Ales Bjaljacki, uvedlo Centrum pro lidská práva Viasna. Dokument byl platný do roku 2028.
„Jde o další formu nadnárodní represe, jejímž cílem je ztížit život politickým vězňům v exilu,“ uvedl Bjaljacki. „Úřady se mohou pokusit přerušit naše vazby s Běloruskem, ale je to marné, protože Bělorusko vždy zůstane v našich činech a v našich srdcích.“
Obránci lidských práv již koncem března informovali o rušení pasů disidentům v exilu. Mezi postiženými jsou i bývalí političtí vězni, kteří byli vyhoštěni ze země po předčasném propuštění dohodnutém s Washingtonem.
Podle dostupných informací úřady v rámci jednání s americkými diplomaty propustily přibližně 500 vězňů. Mnozí z nich byli nuceni opustit Bělorusko, někteří dokonce bez jakýchkoli dokladů totožnosti.
Rozhodnutí Minsku zrušit pasy disidentům porušuje mezinárodní právo, uvedli právníci z právního týmu běloruské opoziční lídryně Světlana Cichanouská.
Její právní poradce Leanid Marozau zdůraznil, že takové kroky nezbavují jednotlivce jejich práv a neměly by být automaticky uznávány jinými státy. Tento krok Minsku označil za záměrný pokus učinit Bělorusy v zahraničí zranitelnějšími a zdůraznil potřebu jednotné mezinárodní reakce.
Bjaljacki byl mezi 123 vězni, které režim Alexandr Lukašenko v polovině prosince 2025 vyměnil v rámci dohody se Spojenými státy o zmírnění sankcí na běloruská potašová hnojiva. Po propuštění byl nucen opustit zemi a byl převezen do Litvy.
Běloruský aktivista byl zatčen v červenci 2021 spolu se svými spolupracovníky. Následně byl odsouzen na 10 let vězení za obvinění z pašování peněz a financování masových nepokojů, která jsou široce považována za politicky motivovaná.
Během výkonu trestu mu byla v roce 2022 udělena Nobelova cena za mír, čímž se stal jednou z nejvýznamnějších osobností běloruského demokratického hnutí.
