Nové vyšetřování ruského investigativního portálu The Insider, nezávislého média ruských novinářů v exilu, přineslo dosud nejpodrobnější pohled na Centrum 795 — novou, mimořádně utajenou ruskou strukturu spojenou se sabotážemi, únosy a politickými vraždami v zahraničí. V centru příběhu stojí případ jednoho z jeho operativců, který podle tohoto média padl kvůli chybě, jež působí téměř komicky: protože se svým srbským „spolupracovníkem“ komunikoval přes Překladač Google.
Podle vyšetřování ruský operativec Denis Alimov při některých úkolech v Evropě údajně využíval síť lidí z Balkánu. Jako jeho klíčový spolupracovník je uváděn Darko Đurović, Srb žijící ve Spojených státech, kterého americké úřady v tomto případu označují za údajného nájemného vraha. Mezi Alimovými kontakty ze srbskojazyčného prostředí se objevují také Davor Savičić a Dejan Berić, oba známí vazbami na nábor bojovníků pro ruskou stranu ve válce proti Ukrajině.
Problém byl v tom, že Alimov a Đurović neměli společný jazyk pro bezpečnou operativní komunikaci. Místo bezpečnějšího řešení sáhli po Překladači Google. Podle The Insideru tak zprávy, které si posílali přes šifrované aplikace, končily v čitelné podobě na serverech americké technologické společnosti, k nimž se vyšetřovatelé později mohli dostat na základě soudního příkazu. Právě tyto překladové stopy se podle stejného zdroje staly jedním z klíčových prvků případu proti Alimovovi, který je nyní v Kolumbii a čeká na vydání do Spojených států.
Za touto téměř fraškovitou epizodou se ale skrývá mnohem vážnější příběh. The Insider tvrdí, že Alimov byl součástí zcela nové, mimořádně uzavřené ruské jednotky známé jako Centrum 795, tedy vojenské jednotky 75127. Tato struktura podle těchto tvrzení vznikla po začátku plnohodnotné invaze na Ukrajinu, kdy ruské služby potřebovaly nové možnosti pro sabotáže, únosy a likvidace v zahraničí.
Na rozdíl od už kompromitovaných operativních sítí mělo být Centrum 795 koncipováno jako „čistá“ a zcela autonomní alternativa — jakási armáda v armádě, přímo napojená na vrchol generálního štábu. Do jeho složení podle vyšetřování nevstoupili jen lidé z vojenské rozvědky, ale také kádr z nejelitnější protiteroristické jednotky FSB známé jako Alfa. V čele centra má stát Denis Fisenko, bývalý příslušník této jednotky.
Zvlášť zajímavé je, že podle zveřejněných údajů mělo být centrum umístěno na území spojeném s Kalašnikovem a Rostechem. Mezi hlavními patrony projektu se uvádějí Sergej Čemezov, dlouholetý Putinův spojenec a šéf státního konglomerátu Rostech, a Andrej Bokarev, miliardář blízký moci i byznysu napojenému na zbrojní průmysl. V tomto smyslu tedy příběh Centra 795 není jen příběhem tajné jednotky, ale i příběhem prorůstání speciálních služeb, státního zbrojního průmyslu a soukromého kapitálu.
Podle popisu ve vyšetřování působí Centrum 795 jako hybrid mezi klasickou státní službou pro politické vraždy a něčím, co svou logikou připomíná institucionalizovanou verzi Wagnerovy skupiny. Údajně disponuje jak lidmi pro atentáty a únosy, tak jednotkami pro bojové operace na Ukrajině. Zmiňují se také lidé spojení se staršími sítěmi, které byly dříve dávány do souvislosti s likvidacemi v zahraničí, což naznačuje, že možná nejde o úplně nový začátek, ale spíše o reorganizaci stávajících kádrů pod novou střechou.
Samotný případ Alimova nabízí konkrétnější vhled do fungování centra. Podle amerických žalobců a dokumentů, na něž se vyšetřování odvolává, byl jeden z cílů spojen s rodinou Achmeda Zakajeva, čečenského emigranta žijícího ve Velké Británii. Alimov měl Darku Đurovićovi údajně nabízet asi 1,5 milionu dolarů za každý úspěšně „deportovaný“ cíl, zatímco u třetí osoby se mluvilo o částce až 10 milionů dolarů. Pokud jsou tato tvrzení pravdivá, vypovídají dostatečně o tom, jak velký význam tyto cíle měly.
Pokud Alimov jednou skončí v americkém vězení, není nepředstavitelné, že by se mohl stát předmětem nějaké budoucí výměny za politické vězně, po vzoru dohody, díky níž Moskva dříve dosáhla návratu vraha z FSB Vadima Krasikova. Na Đuroviće se to však pravděpodobně nevztahuje: Kreml zpravidla chrání své vlastní profesionální operativce, ne cizí prostředníky a pomocníky.
Případ Alimova je však zřejmě jen jednou částí širšího obrazu. Vyšetřování naznačuje, že Centrum 795 od samého počátku vyvolávalo napětí uvnitř ruského bezpečnostního aparátu, zejména proto, že přebíralo lidi i úkoly starších struktur. Právě taková rivalita podle všeho usnadnila, že informace o centru unikly na veřejnost a dostaly se k investigativcům.
Nejdůležitější pointa je ale tato: Centrum 795 bylo odhaleno, není však neškodné. Pokud jsou zveřejněná tvrzení správná, Rusko souběžně s válkou na Ukrajině budovalo novou tajnou službu pro únosy a vraždy v zahraničí — a taková síť zůstává nebezpečná i ve chvíli, kdy už není zcela neviditelná.
